Bez zubů neodejdu

"Kdokoli by se pokoušel hledat v tomto vyprávění důvod, proč bylo napsáno, bude stíhán. Kdokoli by se pokoušel hledat v něm mravní poučení, bude vypovězen. Kdokoliv by v něm hledal zápletku, bude zastřelen." Mark Twain, Dobrodružství Huckleberryho Finna Bez zubů neodejdu "PLYN!!!!" zařval rotný Ozub, zadržel dech a sáhl po plynové masce. Jediným nacvičeným pohybem si ji nasadil a železnou tyčí začal mlátit do zavěšeného kusu kolejnice. Ten zvuk se mi zasekl do unaveného mozku jako dávka ze samopalu. Seskočil jsem z postele a nasadil si zatuchlou masku. Tahle místnost je zatraceně blízko epicentru. Bleskově jsem doběhl ke skříňce a vytáhl jépéčko. Vlna aerosolu se ke mě blížila nechutně rychle. Vojín Zabržděný si nestihl nasadit masku a teď si zvracel do klína. Obul jsem kanady. Vlna smrtícího aerosolu se přiblížila na pět metrů. Narval jsem na sebe jépéčko* a dokonce se mi povedlo ho neroztrhnout. Tři metry. Vojín Zabržděný vyzvracel oběd a začal zvracet žaludek. Dva metry. Natáhl jsem rukavice, zakopl o vlastní nohy a praštil se hlavou o radiátor s vyškrábaným heslem "Za litr bechera zabiju Vernera". Vlna chemicko/biologického svinstva se přehnala a zamlžila mi průzor masky. Dnes to ještě jde, ale předevčírem opadávala omítka. Kapitánu Mojžíšovi zlomila rameno – po tomto incidentu nosíme povinně přilby. Vojín Zabržděný přestal zvracet a začal modrat. Vběhl jsem do ložnice, zabouchl dveře a otevřel okna. Zhroutil jsem se na podlahu a opřel zády o zeď. Odpolední slunce svítilo do místnosti a pokoušelo se nás usmažit. Kapky potu mi stékaly po obličeji a hromadily se v dolní části masky… Zatím v kanclu výkonného rotmistra… Rotmistr Vajgl za sebou pečlivě zavřel plynotěsné dveře a típl nedopalek cigarety. Nadrotmistr Lyška, který převzal velení 2.roty po přiotráveném poručíku Sumci, shodil nohy ze stolu a vytáhl láhev ferneta. "Sice máme tenhle týden už pět mrtvých, ale zato je 2.rota nejrychlejší v používání atombordelu** v celé armádě. Za to nám Zlá tužka určitě dá pochvalu a taky prémie."zahlásil Vajgl. "Pro tebe major Brk. Jednou se zapomeneš a oslovíš ho Zlá tužka." pokáral ho velitel. "Na to seru. Horší je, že nám začínají docházet igelitový pytle. A pálit je nemůžeme, nezapomeň, jak na nás posledně vlítli hasiči." "Zeptej se na ošetřovně. Měli by tam mít pár pytlů ve skladu. A taky jsem slíbil pár kousků Mafukovi. Tady, napij se. Na úspěch operace Balvan!!!!" "Na šutr!!!!" opáčil Vajgl a obrátil do sebe sklenici. Když jsem před šesti týdny nastoupil do přijímače, očekával jsem šikanu,očekával jsem buzeraci. Ale tohle je moc. Dvakrát denně chemický útok, to je vážně opruz. "Kdo to odsral tentokrát?" zeptal se svobodník Myšák. "Zabržděný. Viděl jsem ho, jak si vyblil pajšl." "Lazarus, seberte se a běžte zkontrolovat, jestli tam nezůstal ještě někdo. Pomůže vám Dupačka s Motykou." Nemělo smysl diskutovat. Třeba bude někdo jen přiotrávený a budem ho moct doprovodit na ošetřovnu. Mimo zamořenou oblast, na čerstvý vzduch. Jinak se asi brzo pobliju do masky. Nenápadně se k nám přidal vojín Onťas, se svým nepostradatelným zubařským nářadím. "Jedem na půl vole!!!" zahuhlal jsem potichu přes masku. "Merde!!! Moje kleště, moje zuby!!!" opáčil Onťas, který se chlubil francouzštinou, údajně naučenou v cizinecké legii. "A moje mrtvoly! Jsem za ně odpovědnej a veškerý průsery padají na mou hlavu." Vojín Dupačka, v civilu zloděj aut, zatím hledal s hasákem v ruce skříňku vojína Zabržděného. "Možná jsem měl dělat zubaře…", mumlal si Onťas, zatímco páčil zlaté zuby vojína Zabržděného. "Jsi hovado!!!" řekl mu Dupačka nad vypáčenou skříňkou. Nakoukl jsem do učebny. V kaluži krve se tam válel vojín Wepfek, na stole rybí konzervu a v ruce zkrvavený otvírák. Při vyhlášení poplachu se asi leknul a místo olejovek otevřel nějakou žílu. "Olé olé, oléjovkýýý – rybičky z konzervy; olé olé, oléjovkýýý – lezou mi na nervy…" Polohlasně jsem zanotoval a nehmatal slabý puls. "Další zákazník?" zeptal se Onťas. "Ne, tenhle je zatím naživu." "Od toho můžu pomoct…" významně zamával bodákem. Polil jsem Wepfekovi ránu dezinfekcí (slivovicí) a omotal obvazem. Šití nechám na doktorovi, ať si taky užije trochu srandy. "Jo, podej mi injektor s atropinem***! Musíme ho udržet naživu – je to naše propustka na ošetřovnu, takže pohni pr**lí. A pošli mi sem Motyku, budem potřebovat nosiče." Nadopoval jsem Wepfeka atropinem, takže snad ještě chvíli vydrží. Sundal jsem mu hodinky a dal si je do kapsy – nic není zadarmo. Motyka mu mezitím prohledal kapsy a ukradl čtyři jointy. Jako zkušenému feťákovi mu to udělalo opravdu radost a pod maskou zářil jako sluníčko. Odnesli jsme našeho pacienta na buzerák, kde nás už čekali Onťas s Dupačkou a ostatky vojína Zabržděného. Společně jsme pod bedlivým dohledem "Zlé tužky" majora Brka prošli dekontaminační sprchou a konečně sundali atombordel. "Málem jsem se v té masce poblil." konstatoval jsem a nalil do sebe zbytek dezinfekce. Šéfkuchař Mafuko si převzal to co zbylo z vojína Zabržděného a Wepfeka jsme přenechali doktorům. Povedlo se mi šlohnout dvě balení Tramalu a nějakou dezinfekci – večer bude veselo. Leželi jsme za ošetřovnou ve stínu a popíjeli dezinfekci. Než nás někdo z druhé roty bude postrádat, bude večer. Do té doby se ten smrtící smrad z ponožek vojína Balvana určitě rozptýlí. *"jépéčko" – jednorázová pláštěnka JP-75. Iluzorní ochrana proti zbraním hromadného ničení. **"atombordel" – komplet jépéčka a plynové masky *** atropin – protilátka proti nervově paralytickým otravným látkám