?ivot jednoho človíčka
Příběh • _system_ • • 30. 11. 2003
Chci se podělit a zároveň doufám, ?e mi tohle vypovídání svým způsobem pomů?e, proto?e je to fakt děsný...
Jestli vás něco napadne jak z toho ven, tak mi napi?te, budu moc ráda
Autorem je Kristina. Zacalo to kdyz jsem byla mala… Vlastni matka od nas odesla kdyz jsem mela 2 roky… Kdyz mi bylo 5 tak se tatka znovu ozenil.. ze zacatku to bylo vsechno.. ja mela vsechno co jsem chtela mit.. tatinka maminku a sourozence…. Jenze pak mi nastalo peklo.. tatka mel jeji deti rad jako vlastni dokonce Lucka (byla stejne stara jako ja) se mu normalne sverovala… ale matka nemela rada me… Za kazdou malickost me mlatila jak psa… Kdyz jsme pak zacaly chodit do skoly tak me mlatila za dobre znamky… kdyz se me tatka zeptal, co se mi stalo, tak jsem mu musela rict, ze jsem spadla nebo jsem si neco vymyslela.. nesmela jsem rict pravdu, vyhrozovala ze me zabije… Kdyz jsme byly spolu jendou samy doma, tak me vzala do naruci a chtela me vyhodit z 9.patra z baraku… Mela me prehozenou pres zabradli a chtela me shodit, jenze nekdo zazvonil, tak me postavila na zem… Dodneska nevim, kdo mi vlastne zachranil zivot, protoze kdyby nezazvonil, tak bych asi letela dolu… O prazdninach mezi 1. a 2. tridou jsme byly u nevlastni babiny na chate a tam jsme mely papuska.. Segra mu menila zrni a on uletel… Kdyz prijela macecha tak se ji to snazila vysvetlit ze to nebyla moje vina (Lucka me aspon mela rada) ale macecha ji neposlouchala a sla primo proti me… Byl to vlastne konec prazdnin. Macecha me chytla zvalila me hlava nehlava kablem na televizi a malem mi polamala ruky… Za tyden na to jsme zacaly chodit do skoly… ucitelka v telocviku si vsimla modrin, ale musela jsem rict ze jsem spadla, i dkyz to bylo vice nez jasne… asi za 2 tydny me surove rano stahla za ruku z horni postele tak, ze mi vyrazila dech a malem jsem to nerozdychala, pak vzala svihadlo a zmlatila me stejnym stylem jak tim kablem… to uz jsem nevydrzela a rano jsem zasla za tridni do kabinetu a ukazala ji sve domlacene telicko… nevericne kroutila hlavou a vedla me k reditelce… ta me pak poslala k lekarce, ktera me poslala na 3 tydny na leceni do nemocnice… Tam me dali tak nejak dohromady a dolecovala jsem se v ozdravovne… 2 nmesice… po leceni prijela socialka s tim, ze me nekam vezou a ze odtud si me hned tatinek odveze. To vis ja hloupe dite jsem jim verila a hlavne proto ze jsem chtela byt s tatinkem… odvezli me do Horniho Benesova u Bruntalu do Detskeho domova. Potom prijel tatinek a rekl, ze si me nemuze vzit domu ze tam musim zustat… Slibovany 1 den se promenil na 3 roky… 3 dlouhe roky jsem cekala nez pojedu domu… Tatinek s babickou (ktera mi ted moc chybi – dostanu se k tomu) se o me rvali pred soudem a socialkou jen aby me dostali domu… Rok jsem nesmela jezdit domu a za mnou nesmel nikdo… pak soud povolil navstevy domu a za mnou… mohla jsem domu na prazdniny a vikendy. Kazdy navrat zpatky byl moje utrpeni… co chces bylo mi 9. Kdyz jsem se konecne dostala domu, myslela jsem ze mam vyhrano… (o muj navrat se taky zaslouzila nynejsi zastupkyne hejtmana pani Wenigerova – nevim jestli ti to jmeno neco rekne… ona u soudu vzdy prohlasovala ze u nich mi bude lip nez tam a ze oni se o me dokazou postarat) noc co noc me budily nocni mury. brecela jsem a kdo byl vzdycky u me? babicka… ta mi nahrazovala maminku jak jen mohla… Sama byla nemocna ale delala co mohla…. jenze 9.ledna 04 zemrela a mi tak strasne chybi… Posledni dobou jsem se k ni nechovala dobre.. puberta… a ted toho moc lituju… trapi me to… a nejvic je mi smutno… ted kdyz jsem sama se s tim tezko vyrovnavam… je to hrozny.. nemam se komu "vybrecet na rameni" kdyz je mi zle… nemam se ke komu pritulit…
Diskuse článku
Zajímavé, docela smutné... Hlavně, že už je to pryč, začni znovu a uvidíš, že najdeš svoji spřízněnou duši 
nepřipadá mi to moc reálný.. a říkáš to docela w pohodě, že tě chtěla wyhodit a tak.. 
u mě jedna..zvláštní příběh
najlepšie príbehy často píše sám život..
Anonymní • Turista • 15.4.2007 18:54
nic moc 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Je třeba se učit tak dlouho, dokud neumíš. (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©