postupně jsem rostl ale svět se stále neměnil.
Když jsem byl větší, řekl jsem si ře změním alespoň svoje město,
ale město se bránilo a nechtělo se změnit.
Pak jsem se oženil a měl děti,
rozhodl jsem se změnit alespoň svou rodinu,
ale ta se měnit nechtěla a děti mi vyrostli a rozprchly se do světa.
Teď už jsem zestárl a pochopil,
že nejdřív musím změnit sebe,
pak až rodinu,
pak město,
a nakonec i celý svět.
Tohle zjistit mi trvalo celý život a já před smrtí zjišťuji že jsem nezměnil NIC.
Diskuse článku
je to hustý...akorát nesouhlasim s tím, že až když změníš sebe,tak můžeš měnit okolí. pdle mě to nejde ani když změníš sebe...musíš sebe natolik změnit, aby ses s tím vyrovnal..spíš tak
V klidu a navíc pravdivé
už jsem to někde slyšela,dobrý 
už jsem to někde slyšela,dobrý
už jsem to někde slyšela,dobrý
už jsem to někde slyšela,dobrý
už jsem to někde slyšela,dobrý
hadam tak nedopadnem 
Snad tak nedopadnu. 
moc pěkná myšlenka 
nedá se co dodat prostě dobrý
krásná myšlenka... působivé...
dobrá myšlenka, je to pravda, nic víc k tomu nelze dodat
Jen málo lidí se dokáže ohlédnout za svým životem a auznat, že někde udělal chybu, smekám před tebou 
perfektní
Jestli si to někdě "neobšleh", tak semkám....
jj přesně tak
Taky se mi zdá, že už jsem něco podobného četla, ale každopádně je to výborná myšlenka...To nelze popřít
Tohel je dobrý.. ale mám pocit že sme to už někde četla.. ne to samé ale něco na ten styl..
Hustý... Je tO pravda, mnO...
skvělý
je to hezky, me se to libi
souhlasim
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Ušlechtilé povahy námaha rozvijí. (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©