Strom v lese
tohle jsem napsal jednou, když jsem ležel na svém oblíbeném místě...
Snad každý člověk má nějaký koutek nebo místo, které mu pomůže, když mu zrovna není nejlíp nebo když má zlost na všechno kolem dokola. Já jsem takové místečko objevil a už se ho nevzdám. Leží na krajíčku lesa, kam sahají dlouhé prsty slunečních paprsků. Přede mnou se otevírá brána lesa a objímá mě náruč mohutných stromů. Ležím na stromě, který roste téměř vodorovně a něžně se dotýká svými pažemi hebké trávy, jakoby právě ulehal do svého pelíšku. Ptáci neúnavně zpívají své árie a vzduch přátelsky voní.
Když zavřu oči a nadechnu se, je to jako by ve mně najednou proudilo jen všechno dobré, čistá láska a krása, srdečné přátelství a mír. Při výdechu naopak cítím, že ze mě odchází zloba, veškerá bolest, smutek a zlá nenávist. Když tady tak ležím, připadám si skoro jako v nebi. Pokaždé, když jsem tady, zapomenu na všechny starosti a jen vzpomínám, přemýšlím a sním, jaké by všechno mohlo být. Vždycky tady sedím celou věčnost a zdá se to jako chvilička. Vůbec si neuvědomuju čas ani nic jiného. To místo má na mě zvláštní vliv. Ani mi nevadí ta nepovedená monotónní symfonie, kterou hrají komáři, ani to, že si od nich vždycky odnesu i nějaký ten suvenýr. Je to taková malá zpovědnice. Každý občas potřebuje samotu a na tomto místě ji vždycky najdu.
Ale i přesto to není úplná samota. Občas proběhne srnka a já jen nehybně sedím, abych mohl pozorovat tu krásu přírody. Ale potom se pohnu a ona se poleká a nenávratně zmizí. Občas zaslechnu podivný zvuk, který zní jako při otevírání starých nenamazaných dveří. A přitom jsou to jen stromy, se kterými si pohrává vítr. Pozoruju malý potůček tekoucí přede mnou v údolí, který unaší do neznáma větvičky a šišky. Slunce hází na zem přes větve stromů pohyblivé černé obrázky, protože vítr lomcuje větvemi sem a tam. V dálce vidím smutný kamenný most, který se pomalu rozpadá a malou chatu, která vypadá jako perníková chaloupka. Neroste na ní perník, ale je tak malá a stojí tam tak opuštěná. Kousek vedle mostu vystupují ze země kamenné schody pokryté hebkým mechem. Když se po nich projdu, proletí mi hlavou vzpomínky na to, jak jsem tady kdysi chodíval na procházku se psem.
Nikdy se mi odtud nechce odejít. Vždycky si v duchu několikrát řeknu, že už za chvilku půjdu, ale vždycky vyhrají pocity a já ještě musím zůstat. Nakonec se toho všeho ale přece jen musím vzdát. Ale vím, že kdykoliv sem přijdu, bude to tu stejné jako minule, příště nebo kdykoli jindy. Působí na mě tady všechno moc příjemně a všechno se mi najednou zdá hezké, když jsem tady.
Diskuse článku
Moc hezký.... taky bych si přála mít takové místo
JJ, mocinky hezky napisany...A takovy mistecko bych teda chtela mit taky
ahoj Kubulko... to je tak nádherně napsané... doufám že mi to místečko někdy ukážeš... měj se krásně
Wow,mě k tomu ještě hraje taková smutná písnička,bože mě to úplně sebralo,ale fakt krásný,hlvaně ten začátek
Lesanka: chodím tam hlavně když mám nějaké trápení... třeba to bude tím
Je to moc hezky napsaný, je vidět, že je to od srdíčka.......Proč mám z toho ale takový smutný pocit????
hezký..
je to pěkné
hezké..závidím taky by ch něco takoveho potřeboval
fakt pekny, i to mistecko musi byt hezke..dokazu si to podle tveho popisu predstavit
hezké
škoda, že ja mám svoje obľúbené miestečko zhruba 200km od domu.. a článok veľmi podarený :)
Jojo známe :)) Moc hezky napsaný jedna
krásný
taky mám podobný místečko
pěkný..já takové místo taky měla než mi ho zasypaly a zničily bagry...nechápu proč...teď je tam lom..místo krásných jahod jsou tam kusy kamení..zmizely stromy a všechna zeleň...bolí mě ta ztáta..milovala jsem to tam..:(a proto ti úpřeju ať ti to místo nikdo nevezme:)
Moc hezky napsané a to místečko ti závidím
Úplně ti to místečko závidím...
Napsal jsi to tak živě, že jsem se úplně do toho ponořila a připadala jsme si jako bych byla. Je to vážně krásný
Náhodné moudro a přísloví
Kdo nehrozí se činu slov se nelekne. (Sofokles)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©