DEPRESE

Deprese..

,,Dneska je mi tak smutno, na prsou mne tlačí, jsem v deprézi“ tvrdil Franc, jedna z hlavních postav Hrabalova románu Slavnosti sněženek, když pospíchal do hospody.Jeho řešení sice není dobrým způsobem jak léčit depresi, ale jeho popis pocitu deprese jako tíhu nebo bolest, se kterou se obrací na svého lékaře.Teprve po rozhovoru s ním připustí, že mají špatnou náladu, že je život nebaví a za nic nestojí..

Termín “deprese“ je dnes již součástí slovníku běžného občana. Slouží k označení špatné nálady nebo smutku: ,,Dnes mám depku, nic mě netěší a nic se mi nedaří.“ Co je tedy deprese? Je to nemoc nebo jde jen o přechodný stav špatné nebo smutné nálady?Mohlo by se stát, že i já nebo někdo z mých blízkých trpí depresí? A jak se to pozná?

Je deprese nemoc?

Ano, deprese je nemoc a jako nemoc se dá také léčit. Vědci zjistili, že v mozku depresivních pacientů dochází k nerovnoměrnému uvolnování mediátorů (chemických působků) v oblasti odpovědné za náladu a vyvinuli účinné léky, které tuto poruchu dokáží léčit. Rizikem deprese je její prohlubování, které postiženého zneschopnuje v jeho každodenní činnostech a možnost vzniku sebevražedného jednání. Deprese výrazně zhoršuje kvalitu života jedince a druhotně i jeho blízkých. Je prokázáno, že trpí-li pacient chronických onemocněních, může deprese zhoršit jeho průběh a způsobit předčasnou smrt.


Jak se deprese projevuje?
Jak poznám, že trpím depresí?

Má-li někdo smutnou, pokleslou nebo špatnou náladu, neznamená to ještě, že má depresi. Přechodně zhoršená nálada je běžnou součástí života a občas postihuje každého z nás. Přirozený smutek prožívá člověk například po ztrátě blízké osoby. Smutná nebo pokleslá nálada se stává nemocí, jestliže bez příčiny trvá déle než 2 týdny a omezuje naši výkonnost, zájmy a aktivity.
Deprese se projevuje celou řadou příznaků – duševních i tělesných. Nejčastěji bývá smutná nálada a pocity beznaděje. Depresivní člověk je více unavený, klesá jeho výkonnost ztrácí zájem o své koníčky, neraduje se, netěší se. Bývá více rozladěný a podrážděný. Životní překážky vnímá vážněji než dříve. Ve všem vidí problém. Těžko se rozhoduje. Duševní práce je pro něho těžší, hůře se soustředí, pomaleji myslí a může mít problémy s pamětí. Obvykle špatně spí, typicky se budí brzy ráno s pokleslou náladou a bez pocitu dostatečného odpočinku. Citlivěji vnímá tělesnou nepohodu a proto často hledá příčinu svých obtíží v tělesných onemocnění. Intenzivněji vnímá bolest a může být sužován i různými chronickými bolestmi, nejčastěji hlavy a zad.
K depresi se často přidružují i příznaky úzkostí. Úzkost je nepříjemný pocit tísně, napětí nebo strachu. Pokud se objevuje často, trvá dlouho nebo se objevuje v nepřiměřených situacích, mluvíme o úzkostné poruše. Úzkost a deprese negativně zasahují do života jedince, snižují jeho kvalitu, omezují pracovní schopnost a narušují sociální vztahy.


Kdo nejčastěji onemocní depresí?

Depresí může onemocnět každý. V naší populaci se odhaduje, že minimálně každý desátý občan alespon jednou za život onemocní depresí. Vyšší riziko onemocnění mají lidé z rodin, kde se již deprese vyskytla, dále všichni lidé v dlouhodobě nepříznivých životních situacích, nezaměstnaní, rozvedení, svobodné matky, osamělí důchodci, ale i ti, kteří pracují v dlouhodobém stresu. Hodně často trpí depresí lidé se závažnými chorobami, jako jsou pacienti s onemocněním srdce, po mozkové mrtvici, s nádory, ale také lidé nadužívající alkohol a drogy.

Proč muži onemocní depresí méně často než ženy?

Podle statistik onemocní ženy depresí asi 2x častěji jak muži. Proč tomu tak je, vědci zatím uspokojivě nevysvětlili. Předpokládá se však, že rozdíl ve skutečnosti nebude tak veliký. Muži totiž podvědomě i vědomě příznaky deprese popírají, protože není ??mužné“ být slabý, zranitelný, nebo beznadějný. Zatímco ženám a dívkám je to dovoleno být křehké a komunikovat své pocity, muži jsou v naší kultuře od kolébky učeni být silnými, rozhodnými a racionálními.Tyto postoje u mužů bohužel ztěžují diagnostiku a oddalují léčbu. Postižený muž může podvědomě potlačovat a skrývat svou depresi tím,k že se plně ponoří do práce, jiní se utečou k samoléčbě alkoholem a drogami, jiní mohou “ubíjet“ čas například dlouhým vysedáváním u televize. Fakt, že 4x více mužů než žen spáchá sebevraždu dokazuje, že deprese u mužů je méně rozpoznávána a méně léčena než u žen.

Jak se deprese lečí?

U lehčích depresích může pomoci psychoterapie, která je u lehké deprese stejně účinná jako léky. Psychoterapeuta je potřeba pravidelně navštěvovat po dobu několika měsíců. U těžkých depresí se neobejdeme bez léků. Tam, kde psychoterapie není dostupná, nebo pacientovi z různých důvodů nevyhovuje, léčí se deprese léky. Léky na depresi se nazývají antidepresiva. Moderní antidepresiva typu SSRI mají zanedbatelné nežádoucí účinky a mohou se bez rizika dlouhodobě užívat. Nevzniká na ně závislost.

Jak dlouho deprese trvá?

Neléčená deprese může trvat několik měsíců a poté sama o sobě vymizí. Často však dochází k jejímu opakování během jednoho až několika let. Opakovaná deprese mívá těžší průběh. Deprese může přetrvávat a postupně se zhoršovat. Těžká deprese může mít i halucinace a bývá nutno ji léčit ústavně.
Pokud je deprese včas rozpoznána a léčena, dochází k jejímu zlepšení do 4 – 6 týdnů.


Závěrem..

– Depresivní člověk není „blázen“.
– Deprese je nemoc jako každá jiná a je ji třeba léčit.
– Včasná léčba deprese je rychlejší a účinnější.
– Neléčená deprese může zhoršit chronické onemocnění, může vést k dlouhodobé pracovní neschopnosti, může skončit smrtí sebevraždou.
– Nebojte se poradit se svým lékařem. Nejen psychiatr, ale i praktický lékař vám může předepsat účinnou léčbu.