Obloha se do tmy halí,
Jen v dáli
Temné oči krví plají.
Tam v dáli
Jen jedna osoba je,
A tu
Každý z nás poznaje!
Smrti ty už jsi tu zas?!
Co zas chceš?!
Snad né nás!
Tebe mé milé dítě,
Tebe ne!
Jen toho vedle,
Co stojí u tebe!
Nezaslouží si tě míti!
A už vůbec žíti!
Náhle padá chlapec rychle k zemi,
Oči jeho
Jsou rudě zabarveny.
Krev stéká
Po jeho tváři,
Dívka se jen marně snaží.
Co on proved?
Co tak strašného?
Copak mě chtěl zabít?
Oh ano má milá dcero!
Diskuse článku
zvláštní ale své
je to zvláštní...
Mě se tO náhOdOu líbí, až na nějáký rýmy, cO se nerýmujOu teda... 
priemer :)
no...víc poutavější závěr a bude to dobré
mno celkem v pohodě...já vim nemám oc říkat ale stejně nic moc.....jj ono se to buzeruje ja viim....ale jo celkem v pohodě.... 
záčátek vypadal slibně ale pak se z toho vyklubala taková klasická básnička....
pěkný..akorát nezáživný
zajímavý, ale nejde pořádně poznat, o co v té básni jde
snad další bude lepší
Zvláštní.
nic moc...
to písmo *dies* ta úprava *dies again*
nějak se mi to nezdá.....chtělo by to zdokonalit....
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Falešný přítel je jako stín, provází nás, jen dokud svítí slunce. (Calo Dossi)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©