Vyznání...

Zmatek v hlavě mám
tak neposlouchej řeči mé
dokud si to nesrovnám
musí rty mé být nečiné.

Kdybys měla možnost
vidět do mé hlavy
viděla bys zmatek
převládly by obavy.

Již druhá zima přejde
a já váhám stále
jestli ano nebo ne 
rozhodnout mi nejde.

Nechtěl bych tě ztratit
však vůbec tě nemám
tak nač si mám sny hatit
podléhám vám-ženám.

Tu dlouhou dobu co tě znám
mám tě rád a chci tě
však někdy si to nepřiznám
chovám se jak dítě.

Teď nepřemýšlím nad důsledky
jen svěřuji svou mysl
píši jen, co chtěl jsem říci
dává to však smysl?