Upír

Vcera pod oponou noci
poprve jsem te potkala,
temnota byla v plne moci
ale ja se nebala.

Tva tvar jest bleda
zato vlasy cerne jako noc,
vazne odolat se neda
tve uhrancive oci volaji o pomoc.

A pritom tak zvlastni jsou
rude plaminky v nich zari,kdyz proplouvaji tmou.

Dotyky,jimiz posevas me telo,jsou tak krasne a nezne
Najednou citim zvlastni chlad,
tohle neni bezne
potrebujes krev,ano mas hlad.

K memu krku se rychle zklánís,
ach boze,ty mi strach nahanis.

Uz prichazi ta chvile,
jako bych mela na ocich cerne bryle.

A kriz,ktery na mem krku visel
ten neznamo kam zmizel.

Ted za raniho svitani jsem trochu v soku,
do rakve uleham vzdy po Tvem boku…