alt

Točení se v kruzích vlastní mysli

Poezie • Angelique • Bludička • 31. 3. 2012

Něco, co prostupuje na povrch z hlubin zablokovaného mozku.

Mé tělo je tady

a má mysl ne.

Vzdávám se bolesti,

která nikdy neustane.

Nevěřím že by mohlo bejt líp

Slova jsou jako údery do prázdna

bezvýznamně a zbytečně zní.

Ptám se co jsem to za blázna.

Ztrácím se ve vlastních otázkách

Věčně mimo realitu

Na svých psychických vráskách

Ležím jako na dynamitu.

Kterej tiká, tiše a zlověstně

až tikot skončí bude to bolestné.

Deprese deprese

Čumění do zdě

Nehnu se nehnu se 

A už je pozdě

Na antidepresiva

Je mi smutno a je mi zima.

Vypadá to, že jsem tuhá

Dřív než jsem čekala.

Diskuse článku