Slunce pomalu zapadá,
Mrazivý dotek cítíš na těle,
Jeho hlas ke zlu tě nabádá,
Tiše, lehce, nesměle.
Rozléhá se tmavá noc,
Odešel, ale kam?
Prosíš, voláš o pomoc,
Vrať se, já tě ráda mám.
Hvězdy mizí v temnotě,
Krev po prsou ti stéká,
Oni přijdou a vezmou tě,
A on před nimi kleká.
Diskuse článku
no dalo se to, ale ten konec jsem nezachápal
Na konec bych spíše než kleká napsala pokleká :) Ale jinak to docela ušlo, prostě klasika 
zajímavé...občas jsem se jemně nechytala, ale to je asi ta nevyspalost 
pěkné... co víc říct... udělala jsi dobře, že jsi to sem dala ...
na konci veršu dávaš čiarku a na začiatku ďalšieho verša veľké písmeno - ee. najskôr hovoríš v tretej odobe a jeden riadok je v prvej osobe - ee. nepochopila som, prečo z nej tešie krv, kto si po ňu príde a pred kým ten chalan kľačí - ehm. a navyše mám zlú náladu.
tohle dilko se mi od tebe libilo, pekny
takovej nahlej konec ... asi bych to udelala trosku delsi ... jinak takovy klasicky, ale docela pekny ... za dva ...
pekny:))moc
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Štěstěna je stálá jen ve své vrtkavosti. (Ovidius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©