Skála smrti

Proč stojí právě tady,
u? ji nebavilo ?ít,
neví si se světem rady,
omrzelo ji jen snít.

Na týhle skále stojí,
u? dlouho tu přemý?lí,
přece jen sokčit se bojí,
je?tě se stále rozmý?lí.

Je rozhodnuta..
ale bolesti se bojí,
du?e je probodnuta,
a rány se nezahojí…

Po tváři jí kanou slzy,
srdce se snad strachem rozkočí,
její ?ivot skončí tak brzy,
bude se trápit víc jestli teď neskočí.

Poslední slzy stečou,
v očích je odhodlání skočit,
minuty se pomaleji vlečou,
svět se s ní přestává točit.

My?lenky co o ?ivot bojovaly,
její odvahou zkrachovaly.
Je plna odvahy,nenávisti a síly,
přesto se odrá?í s ně?ností víly.

Ten strach tam stále je,
ale na záchranu u? není naděje.
U? se jednou odrazila,
?ivot svůj tím překazila!

Stále padá ní? a ní?,
smrti je blí? a blí?!!!

U? nekřičí a nevnímá,
umřela dívka nevinná!!!