kreslíš bosou nohou
kruhy v prachu.
Váháš.
Kolik tichých vět
ještě svěříš polštáři.
V duchu klečíš
a spínáš ruce k modlitbě.
Tichou litanií se přesvědčuješ,
že strach je přežitek.
Rozkousaný ret
líbá bílý plášť
a lehké stopy krve
tvoří Rorschachovy skvrny.
Vidíš v nich všechno –
mě a tebe.
Diskuse článku
Je to nějaké kvalitní. Vidím za tím konkrétní obrazy a pocity, dokonce takové, které mi samotnému moc neříkají. Ale k čertu, Dorrayi, já nemám náladu někoho chválit. Takže Ti jenom tak v tichosti plácnu jedničku a užij si ji 
Dokonalost, tohle fakt žeru :)
hmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm (:
Krásna básnička. Obdivujem ťa, že dokážeš napísať báseň, nad ktorej pointov na človek musí pozastaviť a porozmýšľať 
.
Omlouvám se, že jsem to smazal a opět přidal (Bylo špatné formátování)
Anup: Díky 
(Za neviditelný komentář 
)
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Pohroma ukáže, máš-li pravého přítele. (Publilius Syrus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©