Píši ve tmě báseň smutnou,
o tom, jak zanechal mě samotnou.
Na řádky papíru vůbec nevidím,
poslední kus světla pohltil teď stín.
Ve tváři mísí se mi smutek, smích i rozhořčení.
Proč ten, co miloval mě, už na tomto světě není?!
Proč nelze navrátit ten krutý čas?
Proč před očima vidím ho zas a zas?
On, jenž zanechal mě samotnou,
už nespatří mou tvář smutnou.
Slzy tiše stékají mi po tvářích,
padají a končí v saténových polštářích.
Kdyby to jen bylo v mé moci,
nebylo by téhle noci.
Nikdy bych ho neztratila
a teď bych velmi šťastná byla…
Diskuse článku
souhlas... citu tam je fakt dost... 
je v tom hodně citu
je to pěkny
jo to dobré...nic netrvá věčně...ani život...ani láska
no podle mého názoru je ta básnička docela dobrá, a i když jsou ty rýmy kapánek slabší, tak velmi dobře vystihují tvé pocity a nálady - a o to v básních jde, není důležitý jak jsou napsaný, důležitý je ten pocit, co z nich člověk po přečtení má
Ty verše nebyly opravdu nijak extrémně zpracované, ale podle mě se podle toho usuzovat moc nedá... hlavní je co báseň říká 
je vidět, že si to psala srdcem 
možná proto mi to je tak blýzký
myšlenka hezká, děj dobrej
rýmy slabý
hezké...a hlavně upřímné...jako poezie nic moc ale je v tom hodně citu
MOc mě ta báseň nezaujala, ale byla v pOhOdě
libi
na môj vkus až príliž jednoduché rýmy :)
moc krásný
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Rozkazovat se učíme tím, že posloucháme. (Plinius Mladší)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©