Pro Tebe
Básnička věnovaná mému příteli. Podle mého názoru mi často ujíždí rytmus, opakují se slova a používám zvláštní slovní spojení, která často nejsou vhodná. Několikrát jsem si to po sobě přečetla, tak doufám, že tam nenajdete moc chyb. Jen u některých čárek si nejsem jistá. Prosím o objektivní kritiku.
já čerpám moc
ze sklenky rudého vína,
svět se mi prolíná.
Ty vcházíš do dveří
a nikdo Ti nevěří.
Na sobě dlouhý plášť
z tváře odhazuješ zášť.
Na obloze hvězdy svítí
jako rozkvetlé luční kvítí.
Už cítím Tvůj dech,
podlaha je náhle jako mech.
Tvé doteky plné vřelé lásky.
Já vidím všechny ty krásky,
co bývaly jen a jen Tvé
a po kterých už ani pes neštěkne.
Já chci aby sis mé tělo vzal,
to by byl ten nejkrásnější dar
k mým sedmnáctinám.
Mou duši jsi získal již před lety
spolu s pestrobarevnými květy
rudých růží.
Víš jak mne Tvá nepřítomnost tíží?
Úplněk září ze všech sil,
tahle noc je plná magických chvil.
Tvé oči zářící rudě
a já přesně vím, co následovat bude.
Už stačí jen chvilička,
po krku stéká mi kapička
krve rudé jako lístky růží,
má mysl už asi tuší,
že mělo to tak být.
Že musím říši nemrtvých navštívit.
Nechej mě prosím teď chvíli zavřít oči.
Všechno se se mnou točí.
Mé tělo je náhle plné změn!
Ne, tohle opravdu není jen hloupý sen.
Černá barva je noci
a ty mě máš opět ve své moci.
Rudá barva je krve,
zprošťuji se myšlenky na chladné nebe.
Tvé doteky opět vřelé jsou
a já cítím žízeň velikou.
Za pár chvil vyjde sluníčko,
prosím, nehledej mne matičko.
Za příštích dvacet osm dní
bude se konat svatba nevšední.
Spojíme naše rudá srdce,
zní to všechno tak strašně sladce.
O příštím úplňku řekneme si "Ano"
a toto velkolepé dílo bude dokonáno.
Stranou od tváře Boží, tato zpráva ho jistě složí.
Když spojí se dva démoni,
vzduchem rudá krev zavoní.
Hostina bude bohatá,
půlka vesnice – jako odplata
za hranici ze dřeva,
kde měla jsem být spálena.
Já jsem teď tady
a shlížím k vám,
svého Anděla tady mám.
Anděla s křídly černými,
ten jediný mě líbat smí.
Jen a jen Tebe miluji
a svůj život Tobě věnuji.
Jen mne nikdy neopusť!
Epilog:
Je temná noc,
já čerpám moc
ze sklenky rudé krve
a myslím jen na Tebe.
Když po nocích se touláš,
své druhy k večeři voláš,
pak k půlnoci souhra našich těl
přesně tak, jak jsi vždycky chtěl.
A nad ránem postel krvavá,
kočka si s tělem pohrává
a dvě duše na hvězdě
dávají sbohem nevěstě.
Už je nic nerozdělí.
Diskuse článku
Nádherné 
škoda, že ty verše byly tak rozjeté, jinak by to byla jasná jednička. Vylepšit rým a rytmus a bude to žůžo. Za dva.
za 3. tečka. 
no nevím, obsahově je to sice hezké, ale špatně se mi to četlo, možná, že kdyby to bylo rozdělené do nějakých kratších úseků, tak by to bylo lepší
taky se mi zdálo, že někde padal rytmus a ani ty rýmy jsem tam pořádně najít nemohl
dám 2
Je to nadherne, ale nekde se to moc nerymuje jako ro srdce-sladce
vycerpavajici
Opravdu moc nádherné
nevim, ty verše mi přídou takový..strojený..ale zase to má určitý kouzlo..tak za dva 
Moc pěkné.Jde vidět že jsi si s tím dala práci 
Nádherné 
1
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Nestřídmí mají jen krátký život a zřídka kdy stáří. (Martialis)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©