Pojď semnou věčností.
Pojď a netrap se otázkami.
Svoboda čeká za rohem.
Nikdy nezestárnem.
Mám elixír věčnosti.
Nikdy neprožijeme prázdné úsměvy.
Nikdy nezvadnou naše city.
Schováme se v temných uličkách.
Daleko od lidí.
Daleko od sviní.
Tvé tělo se opírá o zeď.
Tvé rty se dotýkají mých.
Snažíc se zasít zárodek lásky v mém mrtvém srdci.
Napínajíce svůj mramorový krk k nebesům.
Jen se dotknout a pocítit jeho proměnu v rudé květy zmaru.
Říkáš že mě miluješ a na mramor dopadají první okvětní lístky.
Lístků přibývá, utichající hudba v křečovitém napětí.
Zrcadlo ztrácí svůj zamlžený charakter, stává se průzračnou studnicí.
Mé srdce je nabodnuto na trny, tvého nedávného odkazu.
Každá uplynulá chvíle, nad průzračnou hladinou, způsobuje několikanásobný infarkt.
Mé srdce je rozdíráno zbylými trny, proměňující se na mé hrudi v celé lány rudých květů.
Dobrou noc, nám oběma.
Diskuse článku
Děkuju všem za komentáře - i za ty záporné...
Sice se slova opakuji,ale nápad je zajímavý
Je to zvláštní.Vůbec mě to nezaujalo.
sice nevim co si pod tím představit ale o to je to lepší že si můžu představit ci chci, takze se mi to docela líbí...
jo, opakovani slov, ale mas zajimave myslenky, aspon na me to udelala dojem
Nevím, nic moc
zajímavě podáno
docela se to i dá
četl jsem už lepší, tohle dílo mě nijak zvlášť nenadchlo, ty rýmy mi přijdou až moc volné a i když možná myšlenka byla dobrá, tak podání se ti nepovedlo
nic moc teda.
opakujú sa ti tu slová ;) a moc ma to nenadchlo..
Náhodné moudro a přísloví
CO je horší než stařec, jenž začíná žít. (Seneca)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©