Odloučení

Brečím a choulím se do deky,všude tma…
spánek přichází a s ním i strach co bude dál,
má vubec cenu spát?!
Vím co se stane co přije..konec..
Zbyde jen tma..cítím to,
Do říše snu upadam a strachy se probouzím,
všude je krev a já vzpomínám na tebe..
Tvuj usměv,tvé rty..strach v očích a a pak nic
přichází tma..ty ležíš vedle mě prosíš o pomoc..mluvíš..já neslyším..sirény zní a tebe mi odváží..proč sama se sebe po tisící ptám?

Ta bolest už mi nedává spát…vím že jsi pryč
Tvuj hrob na tebe už jen vzpomínkou zustává..
Vím že jsi pryč a vím že nemá cenu si lhát..
Bolestí už strach nevnímám..
Do říše snu zas upadám..dnes je to však jiné..vím že těd už na vždy…Budem spolu..napořád…
Chci zas cítit tvé rty a slyšet tvuj hlas..chci tě z5 
a být štastná a to už na pořád…necítit bolest..
necítit strach..být spolu a to už na pořád..smrt mi tě nevezme..

Ráno slunce vyjde a duše má nalezne klid..
Odcházím..co víc mohu chtít..
Jdu za tebou nebudeš už sám..
Začíná svítat..a já s usměvem na rtech umírám……