Odcházím...

Odcházím spát, tak buďte tiše,

možná se uvidíme někdy příště.

Teď už ale vážně musím jít spát,

nechám si o Vás možná i zdát.



Odcházím se svědomím, že nemám nic,

můžu mít míň a můžu mít víc.

Však já nic nechci, všechno mám,

a když je toho hodně, vše vám dám.



Odcházím s nadějí, že bude lepší svět,

možná se ho dočkáte co nevidět.

Zavírám oči, dobrou noc,

na můj život toho bylo moc.



Odcházím a vím, že budu Vám scházet,

však nesmíte mi na hrob květiny házet.

Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,

já vím, že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.



Odcházím a naposledy se loučím,

kapesník bílý v slzách máčím.

Hrob ze zlata já nechám si stavět,

že příběhy se o tom budou vyprávět.



Odcházím a vím, že byl to dobrý svět,

avšak vím, že nevrátím se hned.

Na hrob si nechám nápis dát,

že se mi chtělo hrozně spát…