Duše její v nitru bolí,
už dochází jí sil,
on již nemá důvod proč by žil.
Slova jeho bolí,
snad věří na vysvobození,
Nechce si pomoci,již nemá ji rád.
Tupá slova naplnují v srdci žal,
kdo jen naději jí vzal,
kdo za ni rozhodl kam jít dál.
K propasti se řítí,
už nechce svoje žití.
Naději jí osud dal,
a pak ze srdce vyrval.
Diskuse článku
Obrat "už nechce svoje žití" mě fakt dostal 
sakra to jsem psala pred trema rokama a oni to sem daji ted
Za téma mínusek (a když ne za téma, tak za typické zpracování). Jinak někde vázané, někde volné verše. Nenašel jsem si v tom nějakou spojitost, která by mě básní provedla. Báseň nepřekvapila ani na konci. A abych pravdu řekl, tak jsem se trochu zasmál - rým na řítí jsem si nejdřív domyslel trochu jinak ;)
Tak jo...známkovat nebudu, u poezie si nemyslím, že bych na to měl. Ale...přijde mi to slušné na špatnu poezii. Víc ti to asi nepochválím, nějak mi to vůbec nevychází ritmicky a když si to zkouším říkat, nechce mi to jít přes rty. Jak říkám, neznámkuju, třeba je to na mě moc geniální, ale nazval bych to "průměrnou rýmovačkou". Možná jsem jen zbytečně náročný...právě jsem dočetl Vlídné vidiny...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Život je jako hra: nezáleží na tom, jak dlouho trvalo představení, ale jak dobře bylo zahráno (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©