Naděje

Kdybych v krátkých větách měla ti říci,
jak ráda jsem tě měla a mám,
musela bych se srdce zříci,
obavy že bys zůstal sám.

Stojím tu teď v noci temné,
s kyticí v ruce a s nadějí,
že zas ucítím tvé ruce jemné,
které každou ženu svádějí.

Poslední slza stéká po mé tváři,
ale já stále čekám že tě uvidím.
Že uvidím v tvých očích něžnou záři
a na tvé rty tě políbím.

Avšak ty jsi navždy pryč
a já už vůbec nevěřím,
že k mému srdci jediný klíč,
ti do ruky ještě někdy svěřím.

Už nečekám na puget ruží,
už nečekám na pohlazení
a jestli se mi mysl zúží,
ven už pro mne cesta není.

Já navěky věku odcházím
a řezat v mysli budu ti,
ikdyž ti ani trochu nescházím,
stále,pořád,až do smrti.