myšlenka druhá

Ležím a dívám se do prázdna,

ke spánku tisknu chladnou hlaveň,

pak nastane ta chvíle úžasná….

V hlavě už nemám mozek, cítím se jako bez těla…Proč?

Kulka z temné hlavně již vyletěla,

není to sen, mé mrtvé tělo leží na podlaze.

Je noc a den, vše se rychle střídá v čase,

Už  vítají mě v té nadpozemské kráse.

Všude je chlad a pouhé šero,

srdíčko v těle o cosi zavadělo…

Já už se nevrátím.