Můj svět

Oči dívají se ne nebe.  
Hvězdy zastřeli mraky.  
Oči dívají se na nebe.  
Na nebi poletují straky.

Vítr chladný jako led ovinul tvář,  
chtěla bych v té peřině noci spát.  
Mraky za obzor odpluli , je vidět zář,  
Noc je duši úkrytem nemusíš se bát.  

Budu spát ve starém lese,  
místo s lidmi ulehat večer s vlky,  
ledový vítr mé písně ponese,  
tam kde lidé nemění se ve vraky.  

Na takovém místě chtěla bych usínat,  
v posteli nejnádhernější z lesního mechu.  
Na krásu tohoto místa budu vzpomínat.  
Odcházím tam,kde místo srdce kus plechu.  

Ale srdce bude hřát vzpomínka,  
na místo kam vrátím se ve snech,  
bude hřát jako malá kamínka,  
V těch ponurých sychravých dnech.