Msta mrtvích

Hrál si s ní na kočku a myš…
ona byla tou myší…
Ctěla utéct,chtěla kočku milovat..
Drápy ostré v o´čích klid..
přála si jen v klidu žít..
Rty od krve a dopis od tebe…
už nedrželo jí nic…
vyběhla z ukrytu,kočce lásku svou dát..
i ona chtěla milovat..
Ve světle lampy dráp se mihne…
myš už oči neotevře..
Kočka jen tiše sedí a přemýšlí,pomalu
dochází i jí že ji milovala
avšak pozdě je již na naděje a na výčitky
Kaluž krve smáčí chlupy její…
Odchází a myš upadá do zapomění…
Přichází ráno a i ti co myš milovaly
Jejich pláč nese se ránem..
Ruže bílé pokryla krev….
Hlasy zní do ticha…

Duše její vzlétla k neby..
Hrob její přikryl stín…
Noc přichází a měsíc září..
Podivné zvuky nesou se hřbitovem..
To mrtví stávají pomstít duše své
A naleznout klid..
i myška šedá mezi nimi je….
Jde tmou sama samotinká..v očích
chlad a smrt…pomsta zní z ust jjích..

Přichází pod závojem tmy pomstít se těm co nepřály jí žít…