Království Pána světa
Poezie • MonttyJack • Poutník • 16. 7. 2013
14. května 2006
!!!Varování!!! Suběktivně zabarvený popis
Pamatujte že to čtete ze své vlastní svobodné vůle. Stejně tak jako sem to napsal...
Je to již víc jak šest let co jsem tohle poprvé zveřejnil... A protože netoužím aby to zapadlo v propadlišti dějin píšu To zde znovu...
Zveřejňuji to pro Vás, snad se to někomu bude líbit...
Ostara…
Znovuzrození… Znovuzrození ze smrtelného spánku přichází do světa středu a i v království Pána světa krev života stoupajíc ze světa nižšího dává nový život těm ,jenž ve smrti odpočinku hledajíc nové síli spočinuli… Řady chrabrých vojáků stojíc z tváře matky Zemědostávájí nový šat a brzy se již stkví v nádherných brněních zelených ,jak oči fešné dívky… Brnění krášlí démanty dávajíc v pozdním čase život jejich potomstvu… Poddaní Pána světa, ať srstnatí, opeření či s krunýřem z chitinu, v bouři přírodních pudů hledají partnery k tanci života… Nebo pomáhajíc těm, jejichž podstata ukotvena je ve vyvedení následovníků… A ten ,jež dlí v pánvi Venušině obklopen svými poddanými se smaragdem ve tváří sledujíc své panství pije ze zurčícího proudu mízy Matky země…
Coamhain…
Život… Život vzkvétá v blahodárném pohledu oka ,jež ve své nejvyšší poloze nad světem středu spočívá… Mezi řadami vojáků ve zbroji se nese šum tichých hovorů jen občas přerušených výkřiky posla, nebo zaúpěním tvora bojujícího o holý život s nelítostným protivníkem… Zlato těchto dnů dává klam klidu a hojnosti v teplém klíně bohyně Lásky a krásy… Ospalý klid se vznáší nad krajinou jak předzvěst příchodu hněvu a zloby… Teplý klid se promění ve sled oslepujíciho světla a ohlušujícího zvuku… Avšak v tento čas je i toto dobré a i když si bere často daň největší, život zbrojnoše spopelněného v uhel a rozmetaného v široké okolí… Proudy životodárných slz padají v kaskádách na žíznivou pokožku Matky země…
Herfest…
Umírání… Umírání a příslib následujícího času smrti se vkrádá do duší všech… Dokonce i náš bdělý ochránce a Pán cítí ,že přichází jeho čas a svorně se připravuje k předání žezla své vlády… Barví svůj šat do všech barev duhy a vysílá své potomstvo na pouť za jejich vlastním životem… V jeho příklad se dají i jeho strážci a ochránci ,stojící v šicích po křivkách krajiny… Jen Ti nejotužilejší si ponechají svůj ostnatý šat ,aby mohli po celou dobu bdít nad místem posledního odpočinku jejich Pána ,než se znovu zrodí… Sklizeň a přípravy na nadcházející období jsou v plném proudy a i dcera Venuše malus sylvestris, jenž spočívá u samého ústí do domu Jeho, se obléká do barev před zimních časů ,krášlí se šperky rudými jako Láska jež vzešla z její matky… Odhazujíc je dává naději na přežití těm jež v zimě neumírají a jejich obživou plody předešlého roku jsou… Nelítostní poslové hučí zprávu nadcházející smrti a zapomnění…
Yule…
Smrt… Jen smrt se vznáší na tichých proudech nad državou ,jenž v moci své Pán světa má… Ticho hrobů klesá na vlny z vod ,seslaných Cernunnem pánem a bohem tohoto období… Vybírá si daň na stéblech matky Země ,jenž v celých houfech trpělivě stojí a svýma navždy přikovanýma nohama drží tvář matičky Země pohromadě… Jako vojáci ,stojící v pozoru na stráži nad místem ,jenž obývá On… Cernunnos jim všem odebral jejich smaragdové brnění a jen ti ,jejichž potomstvo nazí jsou, se s tkví v pichlavých tornách svých… V pánvi Venušině, tam kde pramínek mrtvé a zmrzlé krve své matka Zem posílá, jenž byl z útrob vypuzen v zemi Titánů ,jejichž základy sahají do samého nitra až ke dveřím, jež obývá Cerridwen ,toť družka, milenka a matka Cernunnona… Tam jest domov Jeho… Toho ,který spojuje samou svou podstatou Tři světy trojné bohyně… Nohama zapuštěnýma do tváře matky Země sahá až doprostřed Jiného světa, jež nazýván bývá podsvětím, světem nižším…Trup ,patřící nám a všem ,jenž obývají tuto rovinu všehomíra, světa středu… A tváří v tvář hledí Nebesům, světu vyššímu… Bez svého skvostného smaragdového šatu tiše v smrtelném spánku čeká na znovuzrození ,v němž znovu bude shlížet na svůj svět… Až jeho krev opět bude proudit ze světa nižšího do všech tří částí spojujících Vesmír v jednotu… A opět oblékne šat a dá domov a obživu přehršli tvorů…
***
Tohle dílo je "suběktivně zabarvený popis" myslím. Ale ruku do ohně bych za to nedal. Jako rubriku jsem vybral poezii protože tam se to podle mě hodí nejvíc.
Je to již víc jak šest let co jsem tohle poprvé zveřejnil… A protože netoužím aby to zapadlo v propadlišti dějin píšu To zde znovu…
Zveřejňuji to pro Vás, snad se to někomu bude líbit…
Prosím je to moje autorské dílo, šířím ho volně takže Vás jen žádám… Pokud ho budete šířit vražte tam dolů (by Montty)
Děkuji
Znovuzrození… Znovuzrození ze smrtelného spánku přichází do světa středu a i v království Pána světa krev života stoupajíc ze světa nižšího dává nový život těm ,jenž ve smrti odpočinku hledajíc nové síli spočinuli… Řady chrabrých vojáků stojíc z tváře matky Zemědostávájí nový šat a brzy se již stkví v nádherných brněních zelených ,jak oči fešné dívky… Brnění krášlí démanty dávajíc v pozdním čase život jejich potomstvu… Poddaní Pána světa, ať srstnatí, opeření či s krunýřem z chitinu, v bouři přírodních pudů hledají partnery k tanci života… Nebo pomáhajíc těm, jejichž podstata ukotvena je ve vyvedení následovníků… A ten ,jež dlí v pánvi Venušině obklopen svými poddanými se smaragdem ve tváří sledujíc své panství pije ze zurčícího proudu mízy Matky země…
Coamhain…
Život… Život vzkvétá v blahodárném pohledu oka ,jež ve své nejvyšší poloze nad světem středu spočívá… Mezi řadami vojáků ve zbroji se nese šum tichých hovorů jen občas přerušených výkřiky posla, nebo zaúpěním tvora bojujícího o holý život s nelítostným protivníkem… Zlato těchto dnů dává klam klidu a hojnosti v teplém klíně bohyně Lásky a krásy… Ospalý klid se vznáší nad krajinou jak předzvěst příchodu hněvu a zloby… Teplý klid se promění ve sled oslepujíciho světla a ohlušujícího zvuku… Avšak v tento čas je i toto dobré a i když si bere často daň největší, život zbrojnoše spopelněného v uhel a rozmetaného v široké okolí… Proudy životodárných slz padají v kaskádách na žíznivou pokožku Matky země…
Herfest…
Umírání… Umírání a příslib následujícího času smrti se vkrádá do duší všech… Dokonce i náš bdělý ochránce a Pán cítí ,že přichází jeho čas a svorně se připravuje k předání žezla své vlády… Barví svůj šat do všech barev duhy a vysílá své potomstvo na pouť za jejich vlastním životem… V jeho příklad se dají i jeho strážci a ochránci ,stojící v šicích po křivkách krajiny… Jen Ti nejotužilejší si ponechají svůj ostnatý šat ,aby mohli po celou dobu bdít nad místem posledního odpočinku jejich Pána ,než se znovu zrodí… Sklizeň a přípravy na nadcházející období jsou v plném proudy a i dcera Venuše malus sylvestris, jenž spočívá u samého ústí do domu Jeho, se obléká do barev před zimních časů ,krášlí se šperky rudými jako Láska jež vzešla z její matky… Odhazujíc je dává naději na přežití těm jež v zimě neumírají a jejich obživou plody předešlého roku jsou… Nelítostní poslové hučí zprávu nadcházející smrti a zapomnění…
Yule…
Smrt… Jen smrt se vznáší na tichých proudech nad državou ,jenž v moci své Pán světa má… Ticho hrobů klesá na vlny z vod ,seslaných Cernunnem pánem a bohem tohoto období… Vybírá si daň na stéblech matky Země ,jenž v celých houfech trpělivě stojí a svýma navždy přikovanýma nohama drží tvář matičky Země pohromadě… Jako vojáci ,stojící v pozoru na stráži nad místem ,jenž obývá On… Cernunnos jim všem odebral jejich smaragdové brnění a jen ti ,jejichž potomstvo nazí jsou, se s tkví v pichlavých tornách svých… V pánvi Venušině, tam kde pramínek mrtvé a zmrzlé krve své matka Zem posílá, jenž byl z útrob vypuzen v zemi Titánů ,jejichž základy sahají do samého nitra až ke dveřím, jež obývá Cerridwen ,toť družka, milenka a matka Cernunnona… Tam jest domov Jeho… Toho ,který spojuje samou svou podstatou Tři světy trojné bohyně… Nohama zapuštěnýma do tváře matky Země sahá až doprostřed Jiného světa, jež nazýván bývá podsvětím, světem nižším…Trup ,patřící nám a všem ,jenž obývají tuto rovinu všehomíra, světa středu… A tváří v tvář hledí Nebesům, světu vyššímu… Bez svého skvostného smaragdového šatu tiše v smrtelném spánku čeká na znovuzrození ,v němž znovu bude shlížet na svůj svět… Až jeho krev opět bude proudit ze světa nižšího do všech tří částí spojujících Vesmír v jednotu… A opět oblékne šat a dá domov a obživu přehršli tvorů…
***
Tohle dílo je "suběktivně zabarvený popis" myslím. Ale ruku do ohně bych za to nedal. Jako rubriku jsem vybral poezii protože tam se to podle mě hodí nejvíc.
Je to již víc jak šest let co jsem tohle poprvé zveřejnil… A protože netoužím aby to zapadlo v propadlišti dějin píšu To zde znovu…
Zveřejňuji to pro Vás, snad se to někomu bude líbit…
Prosím je to moje autorské dílo, šířím ho volně takže Vás jen žádám… Pokud ho budete šířit vražte tam dolů (by Montty)
Děkuji
Diskuse článku
test
Náhodné moudro a přísloví
Pohroma ukáže, máš-li pravého přítele. (Publilius Syrus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©