Koma

Koma by Nameless

Upadám do koma
Jen já, tak sama
Je to ubíjející..

Vím že tu nejsi
a nebudeš
postel je prázdná

Ten sen, jako skutečný byl
vydržel ten pocit jenom pár chvil
Pak se vytratil

Vlasy, je nejvíc si pamatuju
Opírám se o tvou tvář
Jen tak oddechuju
Ale do prázdna

Sto chutí Tebe políbit
Úsměv jež ubíjí
Pohled jež bolí
Neměla jsem si Tě tak oblíbit

Sama sobě na cestě jak si ublížit
Není jak dostat se zpátky.

Ty oči, ten hlas.
V opojení ztratil se čas
Byl zmámenej, jak já.

O ničem a přece o všem.
Touha se napít.
Vědět že nepříjdeš,
Nezavoláš.

Když to mám v sobě,
Jed jako hada
Cítím jen líh a smutek

Avšak v chvílích jež nastanou
Když vzpomínky vyvstanou,
člověk snad brečí,
nepopadá dech,
radši by i zdech.
(Než vzpomínat na ty gráfka,
co byly tam na zdech)

Poposunem se dál
nebo se tu marně v láhvi,
topit budem?

Jdu otevřít další,
Tak neváhej,
a klidně v slabou chvíli zavolej.