Hodina pravdy
další nepochopitelná poezie blazínka Akashy..kdo nepoznal tyto pocity..asi nepochopí...doufam že se bude líbit.
Měsíční svit smutně září,
pod ním dívka bledá v tváři,
Hledím na ní,smutno je mi za ní,
jak pomoci ji mám…
Plamen svíce pohasl ,život v jejím srdci uhasl.
Strach v očích jejích,něko jí ublížil.
Svuj příběh psala a mě k sobě nepustila.
Celé ty roky do očí jí lhal,nevěděla jak dál.
A on?Zbaběle se zachoval…
Bála se každé noci,věděla co přijde,
jednou se to stát muselo.
Na zem ulehá,už není sama.
Už neuslyší v srdci bolest kvílet,
a jestli ano ona bude střílet.
Mráz se třpití,okno zavíram,
vybrala si,strachem o ni nedýcham,
S ránem našly její tělo ale proč?
Snad žít se jí chtělo…
Diskuse článku
krasa 
tak nejak me to vzalo...mozna to neni nejaky dokonaly,nebo ja nevim co..ale me ste to moc liiibi:)
dobrý no
krásné 
posledny vers nesedi ale fajn
zzajímavý a svým způsobem i originální, ale nic přece není dokonalé 
mně se to moc líbí 
nevím mě to nevzalo, je to asi tím, že jsem nikdy nic takového nezažil, ale ani to podání mi moc nesedí
fajn.. :)
Je to moc hezký.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Přátelství, které mohlo skončit, nebylo nikdy pravým přátelstvím. (Hieronymus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©