černá Ovce

Sedím si tu ve svém koutečku,

a smutně hledím na plyšovou ovečku.

Je celá černá a bez viny,

to já jsem ta černá ovce rodiny.

Snažím se plnit jejich přání,

to se mi ale nedaří,

Mám touhu i odhodlání,

oni však dělají,že o mě stále nevědí.

Pocit že domov mám bych chtěla mít,

zatím o tom asi musím ale jen snít.

Tak tu asi budu sedět dále,

a mít pocit prázdnoty stále.

Snad jednou něco se povede,

co zpět do rodiny mě přivede.

Snad nebudu muset už ronit slzy,

snad to něco přijde už brzy.