Byl mi odebrán dar…
Byl mi odebrán dar,
v bouři se potácím.
Nic dobrého, jen zmar,
a smysl života ztrácím.
Nejvěrnější zradil,
z očí kape krev.
Moji duši zabil,
chtěla jsem vše, ale co mám teď?
Jen smrt, pláč,
nepochopení a tma.
Nevěděla jsem, co je zač
ale plamen ještě plá.
Zšedl mi svět,
smysl žití pryč.
V srdci věčný led,
od ráje ztratila jsem klíč.
Servali mi perutě,
svatozář ta tam.
Stála jsem mlčky, nehnutě,
sílu lásky znova nepoznám.
Za větrem odletí přísah,
vždyť slova neznamenaj nic.
Bohové už ztrácí výsady,
jsem jen popel a nikdy nic víc.
Jsem soumrak bez očí,
hračka osudu bez smíchu.
Neslyším, už všechno končí,
zapomenuta, zatracená v tichu.
Diskuse článku
pěkné 
Moc hezký.
povedlo se ti to 
niiiice libi...
Pekne je to
oh,krása..a je opravdu vidět ta depka tam..
pěkné dílo, jde poznat, v jaké náladě jsi to psala, ale nezoufej - vždycky se dá najít někdo, kdo ti opět ukáže cestu z temnoty na výslunní
me se toto dilko libi..je moc zajimave... 
pěkná
Myslis ze zivot je nekompromisni??
neviem.. báseň je niečim zvláštna.. nice :))
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Falešný přítel je jako stín, provází nás, jen dokud svítí slunce. (Calo Dossi)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©