Láska za rohem

1Krásný den..

Vyrážím po obvyklé cestě domů a vidím před sebou mého idola.Kolena mi jako by nepatřily k tělu a srdce mám níž než u kotníku.Když se na něj tak zasněně dívám,nevšimnu si že mám rozvázanou tkaničku.To bych musela nebýt já kdyby se něco nestalo..Samozřejmě jsem zakopla.A ještě k tomu na NĚJ.,,Promiň já,já..jsem si nevšimla..promiň!“říkám mu nešťastně a všechny mí naděje na   jakýkoliv plány s nim do budoucna se rozplynou.,,To je v pohodě.Nestalo se ti náhodou nic?“optá se se smíchem.,,Jo až na pár modřin je to ok.“pokusím se o úsměv ale moc mi to nejde.Právě v tý úžasný chvíli mi pípne mobil.,,ehm..promiň,to bude asi kámoška.“usměju se rozpačitě a podívám se na mobil.ZAVOLEJ MI.NUTNY SARA.,,To je kámoška..Tak ještě jednou promiň.Ahoj!“odcházím a nechávám zmatenýho Tomíka-tak se jmenuje-stát na cestě.,,Hej!“ozve se někde v dálce za mnou.,,Nechtěla by si někdy někam zajít?“ozve se Tom.Nemohla jsem se ani pohnout a když po nejmíň půl minutě mi došlo na co se vlastně ptá sem se zmohla jen na ,,jo,klidně“.Trapas!Totální!

  ,,Čekám na tebe nejmíň půl  hodiny!V telefonu si říkala že seš tu za pět minut!Ty si krapek zmatená vid?“ptá se mně Sára která je vytočená jako ještě nikdy.

,,Sáro to by si neuvěřila co se mi stalo!“Chudák Sára která je ze mě totálně mimo,si sedne a poslouchá moje dlouhý vyprávění.,,Já nechápu proč ty máš takovýhle štěstí!A fakt si na něj spadla?“vyptává se dál s úšklebkem.,,Jo a řeknu ti že takovou ,srážku, jsem ještě nezažila.Já šla,dívala se na něj,zakopla o tkaničku a přímo na něj.On mě chytnul ale převážily jsme se takže jsme oba spadli na záda.Štěstí že jsme se nějak zachytili protože ted bych tu ruku měla nejspíš zlomenou.Ale trapas to byl fakt krutej.“dovyprávím tuhle historku a stejně se ušklíbnu.,,Tak pojď musíme ještě udělat ty úkoly,já v nich plavu a tobě jdou.Aspoň mi píchneš.

  Po několika stránkách geometrie,přírodáku a matiky se vydám domů.Mám to kousek takže to je dobrý.Cestou přemýšlím co se vlastně dneska stalo.

Narazila jsem do kluka kterého tajně miluju asi půl roku.Takový štěstí..Večer volám nejlepšímu kámošovi..,,A co on na to?“říkal překvapeně do telefonu Kuba.,,No když jsem odcházela tak mi řekla jestli nechci nikam jít..Myslíš že to vyjde..?“ptám se nešťastně Kuby.,,Nevím..hmm..no..já už musím..Mám ještě ty úkoly..No vždyť víš..“,,Kubí,já ti chtěla ještě něco říct..No tak jo..ahoj!“odpovídám smutně protože jsem ještě chtěla pokecat o Tomovi.Do noci si dopisuju úkoly,tak to ve dvanáct vzdám a jdu spát.

 Ráno mě otravnym zvoněnim vzbudí  budík a já se přemáhám a připravuju se do školy.,,Ahoj Sáry!Už přišel Kuba?Byl v telefonu nějakej  přešlej..“Optám se Sáry před školou.,,Ne ale každou chvíli by tu měl bejt..Doufám,že zas nepřijde pozdě,to by ho učitel už fakt vyrazil“odpovídá mi v celku nervózně.Zvoní,takže na Kubu už nemůžeme čekat.Ve třídě je obvyklý ruch při pondělní angličtině.,,Sednout!“okřikne nás učitel,jakmile vstoupí do třídy.,,Ááá..Vidím,že Matoušek zase chybí!Rejsková!Nevíte co s ním je?“a po těhletěch slovech obvykle přijde poznámka..,,No..Já..Já.“nedokončím ani svou nemotornou větu,když v tom do třídy vstoupí Kuba.,,Pane učiteli,já se omlouvám mě ujel autobus protože jsem musel pomoct sousedce..“a nasadí nevinný úsměv.,,Matoušku!Říkal jsem že vás vyhodím,jestli přijdete ještě jednou pozdě!Promluvím si o vás na radě!Sednout!“a přestal do něj rýt.Kuba si sednul a s úšklebkem se podíval na Sáru,,Jak ste se do ted nudili?“optal se.,,Nic.Ze začátku začala normální kontrola třídy a po zjištění,že tu nejsi se pustil do Katky.Než si stačila něco vymyslet tak si přišel.No a dál se budem nudit a nudit.Znáš to.“a znovu se zadívala do učebnice..,,Kubo co ti bylo v telefonu?Nestalo se ti nic?“ptám se Kuby.,,Cože?Ne já,já jsem byl jen unavenej.“a zjevně tím skončil náš rozhovor.

 Hodina uplynula hrozně pomalu.,,Sáro já si zapomněla doma jídlo.Jdu si koupit něco koupit..Kdybych přišla pozdě tak mě prosím omluv u Jiráskový.Jo?Díky..“vzpomenu si najednou.,,Jo ale hejbni.“odpoví mi   v celku nervózně.jen na ní mávnu a běžím ke školním automatům.Po pěti minutách odcházím s bagetou a s kelímkem limči.Zrovna nejzdravější svačinka to není ale mě je to jedno.Zahýbám za roh a jako bych to nebyla já,znovu do někoho narazím.,,Hej dávej pozor!“vykřikne na mně velice známý hlas.,,Co?!Já?!“A zahrnuju chudinkou osůbku-na kterou jsem se ještě ani nepodívala různejma nadávkami.Když v okamžiku,ve kterém mám v ruce zmáčenou bagetu a totálně zmáčený ruce,se podívám nahoru a uvidím ho.,,Já ..ehm.Promiň,to jsem nechtěla.“Je to Tomík kterej má celou mokrou mikinu.,,To je dobrý.Spíš já se ti omluvim.Sorry nedíval jsem se na cestu.Chceš pomoct?“zeptá se mně s nadšením.Jen přikývnu.Tak společně uklízíme MOJE pití a snažíme se vytřít všechno okolo.Samozřejmě beznadějně.,,Helet už jsme se potkali dvakrát při zrovna nedobrejch situacích a já se tě ani nezeptal jak se jmenuješ.“A nasadí jeho krásnej úsměv.,,Já jsem Katka.Nebylo to zrovna dvakrát romantický shledání ale aspoň budem mít na pár měsíců vzpomínku.“a nahodím  nejlepší úsměv co vyhrabu.Po chvíli se spolu dáme do řeči a zjištujem o sobě strašně moc věcí.Na rozlitý pití oba kašlem a nevšimneme si ani že už zvoní na hodinu.,,Trávnický!“a po těhlech slovech vždy přijde něco strašného..,,A Rejsková!Co tu děláte?!“ptá se ředitelka za Tomíkovými  zády.,,Paní ředitelko!My tu uklízíme pití!“a ukáže jí navlhej hadr..,,To vidím!Rejsková!Do třídy!A vy Trávnický to tady ukliďte a přijďte do ředitelny.“,,ahoj“usměju se na Toma a pádím do třídy.

 ,,Ty si se s nim zase srazila?Prosím-tě jak ty to děláš?Vždycky máš štěstí na kluka kterého si vyhlídneš!“říká mi nevěřícně Sára.Je po škole a mi jdeme krokem domů.,,To víš,asi živočišná přitažlivost!“a obě se smějeme až domů.Odpoledne není moc času tak dneska zůstávám doma.Tich úkolů máme moc takže bych stejně nikam nemohla.Za dvě hodky volá Sára že chce pomoct něco vyřešit.Tak prokecáme dvě hodiny a na úkoly zapomeneme snadno.

AHOJ,NEVIM JESTLI TOHLE JE TVOJE CISLO.TEN DNESNI SRAZ U AUTOMATU BYL FAKT DOBREJ.PRISTE MUZEM ZDEMOLOVAT SBOROVNU A MAME ZMAKNUTY VSECHNO.TAK SE MI OZVY AT VIM,ZE SES TO TY.AHOJ TOM.Čtu si nevěřícně smsku na mobilu.Chvíli přemýšlím jestli je to pravda ale po chvilce se vzpamatuju a odpovím…Naše smskování trvá až do noci.V smskách o sobě víme snad všechno.Napíšu poslední noční sms a jdu spát.

2.Kdo s koho

Ráno mě budí obvykle otravný budík.Vzpomínám na včerejší večer a doufám,že to nebyl jen sen.Nějak se snažím vyprostit z deky ale to mi taky moc nejde.Obvykle tohle ranní,brzké vstávání nedopadá dobře a myslím že tohle bude něco podobného.

  Po hodince neúspěchu v koupelně se vydávám za Sárou.,,Ahoj..,“přivítá mně nějak neklidně.,,No ahoj,ty Sáro není ti něco??Vypadáš přešle..“optám se 

Soucitně.,,Ne já jsem oproti někomu v pohodě..,“když uvidí můj výraz začne vysvětlovat..,,myslím Kubu.Poslední dobou je tak nějak uzavřenej.Asi se něco stalo..Pojď už máme bejt ve škole.“zakecá tohle téma Sára.Jen nevím proč ale mně to furt vrtá hlavou.,,Katko!Hééj!!“ozve se mi za zády.Otočím se a vidím Toma.A zas se nemůžu ani hnout.Jak já tam jen nevěřícně stojím a dívám se na Toma on se vzpamatuje-asi-dřív a běží ke mně.,,Myslel jsem že tě stihnu ještě před zvoněním…“chvíli si spolu povídáme-do konce přestávky- a pak jdem po svých.

 První hodina je nudná fyzika.Jako obvykle se bavím se Sárou v lavici ale někdo mi tu chybí.,,Sáry,kde je Kuba?“mám z toho hrůzu protože Kuba zameškává jen když je něco vážnýho..,,Katko nevím já jsem s nim nemluvila pír dnů.“odepře mi Sára.Učitelka stejně nehlídá co děláme tak si můžu napsat zprávu..KUBO PROC NEJSI VE SKOLE?CHYBIS TU!!!:)MAME FYZIKU TAK KLIDNE NAPIS.KATKA.Jen co odešlu tuhle zprávu přijde mi nějaká..AHOJ KATKO!TAK JAK JE?ZMENILO SE NĚCO ZA TICH PET MINUT?:)..Tomík!Odepíšu a na odpověď nečekám dlouho.KATKO CHTEL JSEM TI TO RICT UZ RANO ALE NENASEL JSEM ODVAHU..HROZNE MOC SE MI LIBIS..JA,NO NECHCES ZAJIT VEN?TREBA DNESKA?ach..Tak tohle je supr den!Zdá  se že všechno klape..ou..Další zpráva..Ted je to Kuba!KATI POTREBUJU POMOCT..MUZES SE STAVIT DNESKA U ME?DO SKOLY NEJDU..PLS JA TI CHCI NĚCO RICT..Co ted?Mám jít s Tomem-klukem kterej se mi líbí tak tři čtvrtě roku-už-nebo pomoct kámošovi??

Touhle otázku si lámu hlavu celej den..Samozřejmě je kámoš důležitější než kluk ale když jde zrovna o Tomíka..,,Katko co je??“zeptá se mně při poslední hodině Sára..,,Nic jen..“rychle něco vymysli..,,ehm..Potřebuji pomoct jednomu člověku kterej má problém..Slíbil kámoše že s ní půjde ven ale ve stejnou chvíli se ho jeho vysněná holka zeptala jestli nechce zajít do kina..Co by si mu poradila??“Sára není blbá a prokoukla mi to..,,Já vím,že chceš jít moc s Tomem   na to ,,rande,,ale neměla by si vynechat kubu.Ale jak to udělat aby si byla na dvouch místech zároveň?Nijak..To je těžký..Tak řekni Tomovi že se ti to nehodí a jestli to nemůžete odložit…Třeba to vyjde!!“..Asi má pravdu..Ale jak udělat že mám bejt na dvouch místech zároveň??

  Po Dlouhém přemýšlení jsem na to přišla a jdu  psát smsky…TOME KLIDNE DNESKA PUJDU VEN…SORRY DRIV JSEM TO NESTIHLA MĚLI JSME MOC NAVALU UCENI J KATKA..tak odeslat,Tom..a ted jdu na zprávu Kubovi..KUBI KLIDNE PRIJDU ALE POZDEJI…NEJAK TO NESTIHAM TAK PROMIN..KATKA..uf..odeslat,Kuba..A mám to vyřešený!Naštěstí je poslední hodina takže to nějak všechno stihnu..

 Zvonek!!Konečně!Jsem tak nervózní že málem vysypu tác s jídlem..Oběd proběhl celkem bez komplikací což je samo o sobě zvláštní..

S Tomem jsem domluvená na třetí a jsou dvě…Za hodku bych to mohla stihnout za Kubou.. Ne na toho potřebuji dýl..Tak hodku budu na sebe plácat kosmetiku a stejně to bude na nic..Kolik tak může být?V koupelně jsem tak půl hodky..Ježiš!Za pět minut tři!!A do..háje!To nestihnu…

 Běžím ke škole-tam se máme sejít-málem se zabiju o schody,ale to je detail..Tom už tam čeká…Ach jo,mí první rande s Tomem a já si ho takhle podělám…,,Jej,už to stíháš dřív..Ted jen pět minut zpoždění…“pousměje se.,,Promiň nějak jsem to nestihla..“ale než stačím říct proč,dá mi pusu na tvář a směje se dál..Já nasadím nechápavej výraz a on jen pokrčí rameny..,,Tak kam půjdeme?“optá se   po půl minutovým vyměňováním pohledu..,,Tak co třeba kopce?“tohle musí vědět kde to je..tam chodí každej..nebo ne..,,Ty víš kde jsou kopce?O těch ví jen málo lidí..“a jdem směrem na ,,kopce,,.

 Nikdy jsem netušila,že s člověkem s kterým se znám tak krátko mi může připadat tak povědomej..,,Tome,kolik je,já jsme si nebrala mobil..“..,,půl šestý..“já se jen leknu protože to už jsem měla bejt u Kuby..,,Promiň ale já už musím..“odpovím smutně..,,A kdy zas někam zajdeme??Dneska to bylo supr..“nasadí svatouškovskej výraz..,,Tomi,já nevím ale napíšu..“..nevím co ted tak..,,Moc se omlouvám ale spěchám..“a dám mu pusu..,,Počkej!“doběhne kousek za mnou a dá mi taky pusu,ale delší…

  Za deset minut stojím u Kubovýho baráku..Chvilku zavzpomínám a ani nevím proč.S Kubou jsme tu zažily hrozně trapasů a zábavy.Třeba na lavičkách-přímo proti vchodu jsme hodnotili lidi-nahlas.Kéž by jsme se vrátili o pár let dřív…

Zvoním na Kubu a nic.,,Pro koho jdeš?“zeptá se mně jedna přísně vyhlížející babička.,,Já?Pro Kubu..Matouška..“odpovím svatouškovsky..,,Jé,to si Kubík našel pěkné děvče..,“co jaký děvče?vždyť..,,Pojď pustím tě..“a už mně vrazila do vchodu.Nemám ráda výtahy a naneštěstí jim ani nešel.Tak celých šest pater jsem si vyšlápla do schodů..Když konečně dojdu k jeho dveřím nemůžu popadnout dech.,,Ahoj!Co ty tu?Já si mysle že už nepřídeš?“přivítá mně Kuba ve dveřích.,,To je milý přivítání..Já tu běžím do šestky jak vůl abych zjistila co tak nutného potřebuješ a ty mě uvítáš tímhle??Sorráč mě ty schody nedělaj dobře..“nasadím, roztomilý výraz..Kuba který tyhle mí ksichty už zná se jen usměje a pustí mě dál.,,Tak co?Jak je?nevypadáš nejlíp?“změřím ho pohledem..

    ,,Taky se nediv když mám rýmičku..“a začne se ,,gebit,,.,Hej!Srandičky si dělej z nikoho jinýho,jo?Tak co ti fakt je?“optám se ho..

3.Večírek

   Po necelý hodince odcházím od Kuby domů..Jsem kapku-ehm,ehm- rozrušená po tom co mi řekl..Ta nemoc je sice nějaká viróza ale řekl ještě něco..Hodně jsme spolu prožili a berem se jako nej kámoši.a hlavně…,,Hej!?ty mě ani nepozdravíš??“vytrhne mě z mého zamyšlení osoba které se až moc leknu..,,Ježiš klid..Já tě nechtěla tak vyděsit!“směje se TA osoba dál..no kdo jinej by to mohl bejt než Sára??,,Ty si úplně blbá!!Víš jak jsem se lekla??Ježiš…“a nemohla jsem ani popadnout dech..

,,Co tu děláš??ted??a hlavně..tady Tom fakt nebydlí..“usměje se na mě šibalsky Sára..,,Ne já byla za Kubou..“odpovím nervózně..,,A co??Je nemocnej vid??a co ti ještě řekl vypadáš rozrušeně..Snad ne že se mu líbíš a nikdy ti to neřekl??zasměje se..ale když vidí můj výraz ztichne…,,Katko..Tohle ti řekl??“já jen kývnu hlavou a padnu na nejbližší lavičku..,,Ale proč mi to nikdy neřekl??Vždyť měl tolik příležitostí..“v tom okamžiku se mi vrhnou slzy do obličeje a já zamlknu..,,Katko ehm..víš..Kuba tě má rád už celkem dost dlouho..Jenom ti to neřekl..Já bych ti to řekla znáš mě ale Kuba mě požádal abych ti to neříkala..“vyklopí na mě Sára..

  Ani nevím jak jsem se dostala domů ale bylo už hodně pozdě protože byla zima..Od návštěvy u Kuby jsem nějaká mimo..Kuba do školy nepude ještě tak tejden takže bych si to mohla srovnat..Na chodbách vídám Toma ale už to není jako dřív..Když jsem ho viděla podlamovala se mi kolena a nemohla jsem s nim mluvit..Ted si s nim i normálně pokecám,hodíme řeč jak nám je,co se děje,zdrbem školu..Asi je to náhražka Kuby..Ale vim ještě jedno…Že Toma fakt ještě miluju ale nevím co cítím ke Kubovi..Zůstane mým kámošem..doufám..

  Po pár dnech se nějak dostávám z období velkého smutku a přemýšlím tak trochu pozitivně..,,CAUKY KATU!JAK JE?CHYSTAME  BIG PARTY…PRIJDES??VEM I SARU A NEJAKY ZNAMY..JO??TOM“tak takovou smsku jsem potřebovala..Odpovím že přijdu moc ráda a Sáru zaručeně vezmu..Aspon začnu myslet na něco jinýho..Sáro půjdeš se mnou na party k Tomovi,??V sobotu večer…Já tam nechci jít sama..“po necelý hodince přesvědčování svolí..Je pátek takže to není zas tak daleko..

 V sobotu za mnou přijde Sára abychom šli ještě nakupovat nový hadříky..Nakoupíme supr věci a chystáme se na Tomovu party..,,Ahoj holky!!Já si říkal že už nepřijdete!“pozdraví nás vesel Tom..Prohodí s náma pár komplimentů jak skvěle vypadáme..Tohle je fakt mega party..Tom je prostě v party jednička..Má tu supr bedny,telku,jídlo…všechno!!Boží..Dneska je skvělej den…,,Katko hele tamhle je Viktor!!Jdu za nim..“hlásí mi..Já se jen divím..Ta musí mít něco v sobě..Viktor je kluk kterej se Sáře líbí už dost dlouho..Jen se dívám jak ho balí a on se nechá rád nachytat..Hihí..Sára si našla kluka po pěti minutách na večírku..To je ironie..,,Hele!Co tu jen tak stojíš??Pojď se bavit..“zašeptá mi do ucha Tom..Pouštěj ted ploužák z Armagedonu..Oblíbená písnička-moje a…,,Pojď!Jdem tancovat..“a už mě vleče na ploužák..Tom bydlí s rodiči ve velkým rodinným baráku takže je tu místa  opravdu dost..Písničku protancujeme a prokecáme..,,Ted si zahrajeme velmi oblíbenou hru!!“zakřičí Tom přes barák..,,Najdi toho pravého!!“..hra spočívá v tom,že každej hodí míček do řady kluků a s nim musí tancovat..Dívám se kdo na koho padne…Sáry míček chytil nějakej oslizlej šprtík ale toho hned Viktor odstrčil a tancoval se Sárou…Já jsem skoro u konce..Rozhlídnu se a zjistím,že Tom tancuje s jednou kravkou z naší třídy…Takovou vlnu nenávisti jsem jí posílala pohledem..,,Sáro!“drkne do mě nějaká holka o který nevím že jí ani znám..,,Jo jasně..“a podá mi míček..Ani se nedívám kam ho hážu..Jen vnímám ,že se najednou ozve pískot a potlesk..Podívám se komu jsem ho hodila a ztuhnu..Naproti mě stojí totálně zmatenej kluk nevědíce co se děje..Ale když mě uvidí,ztuhne asi tak jako já…Obou nám prolítnou hlavou dvě jména..Jemu Katka a mě..Kuba..Někdo oba strčí zezadu na parket.Tak v životě se mi nohy takhle neklepaly..Jen se na něj dívám jak se ke mně blíží..Automaticky ho chytnu kolem krku a on mě kolem..pasu..,,Katko já..nikdy jsem nenašel odvahu ale ted..“nadechne se a všechno na mě vyklopí..,,Prostě ti chci říct že všechny chvíle strávený s tebou byli nejlepší okamžiky v mým životě..Když mi umřela máma  byla si to ty kdo mi pomohl..Chci ti říct že nikoho v životě jsem nemiloval ví než tebe..Si pro mě jedinej člověk kterej mi pomůže..“vyklopí to ze sebe…,,Kubo,já..Já nemůžu..si pro mě něco jako brácha nejlepší kámoš ale ne kluk..Promiň“Vyklopím tohle pro změnu já a uteču z parketu pryč..Běžím někam do baráku a ani nevím kam..Sednu si na schody a začnu brečet..Právě jsem dala košem nejlepšímu klukovi..Já ale nedokážu být s nim něco víc než kámoška..To nejde..Prostě ne..

 Hledám koupelnu a podívám se do jednich dveří..sice je to koupelna ale uvnitř mě čeká nepříjemné překvapení..Je tam Tom s tou dilinkou ze třídy..Tak to je další rána..,,Katko já..“jenže než začne něco vysvětlovat uteču pryč..Jak jsem si mohla myslet že tenhle večírek bude skvělej??Dám košem supr klukovi,kluka do kterého jsem byla zamilovaná jak dlouho mi přebere nějaká dilinka,kámoška je někde s klukem a já nemám nikoho komu bych  něco mohla říct..

 Znám jedno místo kam jsem v takovejch chvílích utíkala..Je to taková stará vrba kousek od našeho baráku..Když k ní doběhnu lehnu na zem a brečím…

V tom uslyším kroky..Ztichnu a otočím se..Je to Kuba..On jedinej ví o tomhle místě..,,Když si nebyla nikde v baráku tak jsem šel sem..Si v pohodě??“..je tak skvělej..,,Kubo ty se ted tady o mě staráš a já ti před necelejma dvaceti minutami dal košem!Si užasnej ty si zasloužíš někoho lepšího..“zatnu na malou chviličku slzy..,,Katko ale já chci tebe…“sedne si vedle mě a já mu uvidím do jeho kaštanovejch očí..Asi pocitem se k němu nahnu a začnu ho líbat..On se ochotně přidá…..

    S Kubou už chodím přes půl roku a pořád nám to klape..Sára má nezávaznej románek s Viktorem kterej trvá taky pěkně dlouho..A Tom??Ten zůstal stejným blbečkem  jako vždycky..